Anime recenze | Noragami

Zdroj

Název: Noragami
Název ve znacích: ノラガミ
Rok vydání: 2014
Počet epizod: 12 + OVA
Děj: Na hranici mezi touto sférou a další žije osm milionů bohů, mrtvé duše, které bohům slouží a další rozmanití duchové, jenž pomáhají a pletou se do záležitostí lidí. Yato je malý bůh, který touží po uznání a byť i jen po jediné svatyni. Za účelem vybudování vlastní svatyně načmárá své číslo na zeď veřejných záchodků, kde píše, že lidem pomůže za výměnu 5 yenů a stává se z něj samozvaný „doručovací bůh“. Hiyori, dcera vážené rodiny, je téměř usmrcena při dopravní nehodě, jen aby zachránila Yata. To způsobí, že se její duše snadno dokáže oddělit od jejího těla. A tak společně začnou spolupracovat. Později se Yato také setká s duší mrtvého chlapce Yukineho, který se stane jeho „boží zbraní“. Všichni tři společně bojují proti neklidným duším (ayakashi), jež přináší lidem různé potíže a problém. Postupem času se také odhaluje tajemná minulost Yata. 
(Zdroj: Anime Akihabara)

Opening: 

V poslední době jsem už na anime jaksi kašlala, většinou jsem všechno přestávala koukat po několika epizodách a tak podobně. Vypadalo to, že Noragami potká stejný osud, naštěstí se tomu tak nestalo, dokonce jsem se hned vrhla i na druhou sérii.

Zdroj

Jistě znáte takové to prokletí dvanáctidílných anime. Spočívá v tom, že ve většině případů se jen připravuje půda pro další sérii, děj často zůstává na konci nedořešený, když na druhou sérii nejsou peníze, tak už prostě není a vám nezbývá nic jiného, než přečíst mangu (což sice není nic hrozného, ale víte, jak to myslím). Díky bohu se v Noragami takové nedostatky neobjevily. Děj každého dílu se většinou na konci uzavřel ve většině případů napínavým, přitom však zbytečně neprotahovaným soubojem, ještě k tomu jsme se dověděli střípek nějaké informace k hlavní zápletce. A dramatických vyvrcholení se nám dostalo rovnou dvakrát, takže na nějakou nudu nebylo ani pomyšlení.
Mytologické prostředí šintoistických bohů a bůžků  bylo také hodně zajímavé a systém člověk (resp. lidská duše)-zbraň se mi zalíbil už v anime Soul Eater.

Zdroj

Pomalost vývoje romantických vztahů mě v anime obecně dočista ničí, zároveň to však úplně zbožňuju. Nejinak tomu bylo i v případě Yata a Hiyori, kdy jsem se samým shipováním málem zřítila ve smrtelno-radostných křečích pod stůl. Ke konci se už to začalo pomalu rozjíždět, za což jsem náležitě vděčná.

K animaci nemám absolutně co vytknout, jako už téměř každá animace v dnešní době byla naprosto dokonalá. Zvlášť mě okouzlily jasné barvy, které byly použity u ayakashi a různých neklidných duší.

Rockově laděný rychlý opening se velmi dobře poslouchal, dokonce tak dobře, že jsem se pokoušela tiše zpívat podle titulků, což pochopitelně moc šťastně nedopadlo. Soundtrack byl také výborný, hlavně bojová hudba.

Zdroj

Hlavní postavu, téměř neznámého boha války Yata, si nejde nezamilovat. Je takovou směskou neskutečně roztomilé a idiotské povahy s temným hrdinou s ještě temnější minulostí. Zkrátka nespadá do zaběhnutých stereotypů anime postav.
Také Hyiori jsem si oblíbila, ačkoli už neměla tak zajímavý charakter jako Yato. Byla takový ten milý neotravný typ postavy, která nikoho neurazí.
Zato Yukine mi od začátku připadal otravný. A to tak, že pořádně. Dělal přesně to, co neměl, i když věděl, jak tím ubližuje Yatovi, Hyiori i sám sobě a způsobil také spoustu problémů. Jak ale děj plynul, Yuki se postupně napravoval a nakonec si mě přece jen získal svou bezbřehou loajalitou.
Kromě těchto tří se tady objeví mnoho jiných vedlejších postav, kupříkladu rozmarná bohyně chudoby Kofuku a její zbraň Daikoku, bohyně války Bishamon nebo Yatova záhadná druhá božská zbraň, Nora.

Ačkoliv by se u Noragami nějaké ty chybky našly a v podstatě nám toto anime nic nového nepřineslo, jeho sledování jsem si naplno užívala.. Noragami bych doporučila snad komukoliv, jelikož se zde najde opravdu od každého žánru něco a ani to nepůsobí nijak přeplácaně či nepřirozeně.